RECENZE | Marek Meduna | ČPAVEK | Galerie Václava Špály

Malované obrazy už dlouho nejsou potřeba, pokud však stále vznikají, je malířská stránka to hlavní, proč jsou vytvářeny (vynechávám možnost, že vznikají z důvodu snazšího prodeje) a proto si zaslouží naši pozornost, ovšem obecně je těžké ji nějak uchopit. Zabývám se tím, jak malbu hodnotit, popsat, nebo analyzovat, proto se budu věnovat hlavně malbě

Nevěděl jsem že Marek maluje takhle klasický pojaté obrazy, ale výsledek mě příjemně překvapil.
Na obrazech pracuje s různými estetikami, pocity a kulturními odkazy.
V tématech zpracovává traumata z dětství pracuje se symboly, do kterých kóduje příběhy.
Výstava působí kreativně, je plná nápadů a hříček.
Snaha ukázat co nejvíce možnosti výstavnictví, být tvořivý v každém aspektu výstavy
působí ale trochu jako plnění povinnosti být kreativní.

Malba.
Marek s malbou nebojuje, nechce nejvyšší výkon. Chytře se vyhýbá klasickým malířským problémům, tím že malbu karikuje, malba tedy nemůže být utahaná, je přehnaně utahaná.
Kombinuje přístupy, estetiky a obsahy. Eklektické odkazy jsou čitelné, na obrazech je vidět informovanost a nakoukanost,
Potřebuje-li iluzi, prostor, modelaci, texturu nebo barvu, dostane ji do obrazu bez problémů, ve stylu své stylizované estetiky.
Malba ale není úplně konzistentni.
Koncepci, kterou nastavil v celku obrazu, nedokáže zcela udržet v detailech, vyžadovalo by to větší usilí, preciznost, nebo i větší zkušenost.
Stylizace. U tvarů, které ovládá dochází k suverénní stylizaci určitým směrem. Tam kde si není tak jistý, pomáhá si vším možným, sahá k jiným konceptům a stylizacím, které však nemají oporu ve zbytku obrazu a protože tam pronikaji mimoděk, a nedojde k cílené stylizaci a nejsou přesvědčivé.

8/10

1-3 obrazy které považuji za dobře vyřešené, 4-problematický, např. kluk zezadu ( řešení drapérie a postav se rozpadá na jednotlivosti, které spolu nekomunikují. Pouhé vyplnění ploch různými efekty jakoby nefunguje )