úterý 9. června 2020

REPREZENTACE2020, Květen - Krajinomalba



Krajinomalba


Další divočina přítomná ve městech jsou zplanělé sady a zarostlé zahrady.
Kulturní místa, která si bere příroda zpět, jsou romantická a populární, ale příroda je tam alespoň dočasně neregulovaná.
Namaloval jsem šest obrazů, z nichž čtyři vytváří sérii, zobrazující jedno místo z více pohledů. Tento měsíc jsem maloval velmi intenzivně. Už dříve, když jsem byl do něčeho intenzivně zabraný, jsem se snažil dojít až na hranici, kdy mě konkrétní činnost, kreslení nebo malování unaví, přestane bavit a už nebudu chtít pokračovat. Zajímalo mě, co budu dělat v takové situaci a čekal jsem, že mohu dosáhnout jiných výsledků. Doposud jsem byl vždy něčím vyrušen, nějakými okolnostmi, ale tentokrát se mi však podařilo se vyčerpat.

Krajinu chodím malovat proto, abych zjistil, jak budu malovat, jak si s danou situací poradím, nechci malovat mechanicky, jako stroj. Chci být stále soustředěný, reagovat na aktuální podněty, překvapovat se, být tvůrčí. Od umění chci prožitek, kouzlo okamžiku.

Zklamání se dostaví, když ztratím kontakt s malbou. Potřebuji víc riskovat, míň se držet bezpečných postupů. Při malbě krajiny pravidelně v určité fázi dochází k zaplňování plochy tečkováním, nebo detaily. Ta fáze je součástí každého obrazu a vede tím ke stereotypu a ztrátě pozornosti.
Zkusil jsem to vypustit a malovat bez teček a detailů, jedním 3cm tlustým štětcem. Cílem nebylo zvládnout krajinu za ztížených podmínek, ale zjednodušit malbu a snažit se zobrazit jen to důležité, to se týká i tahů štětcem, najít ty podstatné, které nesou nejvíc informací a mají dynamiku.
Obrazy nepůsobí povedeně, je potřeba pro jejich stavbu a vnímání použít jinou estetiku.
Nejsou postaveny na napětí mezi detailem a plochou a působí prázdně. Dokázal bych je postavit na dynamice, ale k tomu bych nepotřeboval stát v krajině. Dál chci odhalovat a zachycovat složité vztahy, které vidím, jen se chci vyhnout postupům a stereotypům.